Menu
Menu
Na této stránce bude přehled přihlášených a posouzených projektů, jakmile jich bude trochu víc. Od konce května zde pak bude možné pro jednotlivé projekty hlasovat.
Samoživitelka by se spojila s přísloušnou osobou, domluvili by se na příslušný čas a místo. Samoživitelka by osobě předala své děti/dítě a osoba by si s dítětem spolu se psem hrála, šli na procházku, pečovali o pejska (záleželo by na dohodě). Setkání by se ale mohla účastnit celá neúplná rodina. Celé setkání by mohlo trvat hodinu, ale klidně také tři hodiny. Vlastně takové lepší hlídaní dětí. 😀 Benefitem pro samoživitelku by bylo to, že během té doby by měla prostor pro sebe nebo i pro práci. Benefitem pro dítě by bylo to, že by také mohlo chodit na procházky se čtyřnohým kamarádem jako jeho vrstevníci i přesto, že finanční situace rodiny mu nedovolí vlastnit zvíře.
Jde o pravidelný, jednou za rok konaný úklid odpadků v katastru města Brna. Zejména v jeho problematických zónách, kde se odpadky nekontrolovatelně a dlouhodobě hromadí.
Chtěla bych vytvořit denní stacionář, který by byl určený pro středně a nízko funkční autisty, ve kterém by asistovali pečovatelé, kteří jsou sociálně slabí a těžko se jim shání práce např. Romové, děti z dětských domovů, imigranti, z chudých rodin, bezdomovci atd. Pečovatele si budeme sami školit. Vzhledem k tomu, že rodiny s dětmi s PAS jsou v jistém způsobu vyloučení ze společnosti, myslím si, že by nemusely mít předsudky k sociálně vyloučeným a naopak. Sociálně vyloučení by mohli být rádi za smysluplnou práci.
Projektů, které se zaměřují na doučování dětí je několik, ale TutorINg má přeci jen několik aspektů, kterými se liší. Cely projekt totiž není jen o doučování, ale primárně o propojování dvou sociálních skupin- studentů gymnázií, kteří prochází stadiem formace své osobnosti a identity, a proto je důležité probudit v nich sociální cítění a dětí ze sociálně slabších rodin, které může individuální kamarádský vztah se starším tutorem motivovat i skrze různé kulturní aktivity, kterých by se společně účastnili jako například návštěvy výstavy či divadla.
Forma: Snadno dohledatelné, přehledné a laikům srozumitelné interaktivní webové stránky, nabízející psycho-edukaci, online-zážitky a odborně podložené relevantní informace… Funkce: Online psychologická a informační podpora pro ty, kdo zjistili, že cesta k biologicky vlastnímu dítěti bude náročnější než čekali, nebo nebude možná vůbec. Účelem bude normalizace specifických psychických potřeb v traumatické situaci (jakou diagnóza “neplodnost” bezpochyby je), psychologická a lidské podpora v těžkých chvílích a nabídnutí možností, jak situaci zvládnout co nejlépe. Web návštěvníkům poskytne mimo informace a materiály k podpoře odolnosti a psychického zdraví prostor pro online-zážitky, konkrétně pro ventilaci emocí, destigmatizaci neplodnosti a bezdětnosti, sdílení zvládacích strategií (online svépomocné skupiny), symbolické projití si různými fázemi truchlení nad ztrátami mnoha druhů, kontakty na odbornou pomoc (např. mapa pomoci, přehled krizových linek, databáze odborníků, kteří s touto tematikou pracují),… Soukromá poznámka: O souvislosti psychiky s poruchami plodnosti jsem napsala poměrně hloubkovou bakalářskou práci (pod jménem Tereza Ungrová), za popisem projektu mám tedy docela konkrétní představu. Zároveň mám do dané problematiky vhled i díky zkušenostem osobního charakteru.
Cílem projektu je srozumitelnější pochopení učební látky prvňáčků díky praktickému pojetí výuky formou her a pohybových aktivit.
Během některých lekcí by se děti dověděly o první pomoci a krizových situacích.
Výuka na workshopech by se realizovala v prostorách Filozofické fakulty MU v Brně.
Dobrovolnými lektory dětí by byli nejen současní pedagogové, ale i budoucí, pro které by výuka byla zárověn stáží. Projekt by byl uskutečněný na základně požadavků dětí a rodičů prostřednictvím formuláře ZŠ.
Spolupráce mladých dospělých a seniorů. Jedná se o mladé dospělé opouštějící ústavní výchovu, bez pevného rodinného zázemí, citové, finanční opory a zajištění. Seniory, jež mají i nadále zájem o aktivní způsob života. Projekt dává šanci oběma věkovými skupinám sdílet svůj čas, zájmy, zkušenosti a podílet se na spoluutváření věkově přesahující formy přátelství. Projekt zpočátku předpokládá aktivní zapojení formou společného setkávání, trávení volného času, zájmů, předávání znalostí, případně také spolubydlení. Varianty vzájemného sdílení jsou otevřené zájmům a nastavení obou stran.
Pre odbory, na ktorých sa dá vyštudovať učiteľstvo by sa malo dať zapojiť aj do predmetov ako inkluzívne vzdelávanie, vývojové poruchy detí, včasná intervencia, aby sa budúci učitelia dokázali popasovať aj s deťmi, ktoré potrebujú trochu iný prístup. Učitelia často nevedia s čím sa stretávajú a ako to riešiť.
učasticí, každý má před sebou plátno, na počátku je ticho a každý začne malovat ze svého ticha na své plátno. Po určitém stanoveném časovém úseku se opustí svoje místo a přemístí se vedle, k sousedu, kde nyní je jeho prostor k vyjadření. Tentokrát do ticha vstupuje hudba, která každého již nějakým způsobem oslovuje, ovlivňuje, vyvolává určité psychycké jevy, které se promítnou automaticky do tvorby. Hudba by se po každé výměně učastníka a jeho posunu k sousedovu plátnu měnila. Až se tzv. majitel navratí ke svému plátnu, ke svému počatku, hudba se vypne a v tichu dokončí tzv. “svůj” obraz. Nastane konec. Kruh se uzavře. Člověk, který stál na začatku, je jiný na konci, jiným člověkem, i když je to stále on.
